Když jsem nastoupil do funkce prezidenta, tak mně můj předchůdce Jiří Jančálek řekl: „Víš, ty musíš být více takový starosta, který bude naslouchat lidem než manažer prosazující svoje představy.“ S touto větou celou dobu bojuji a vrtá mně hlavou a veškerá svoje rozhodnutí s ní konfrontuji. Myslím si, že tato tvrzení nejsou úplně v rozporu, ale… Já se však spíš cítím jako ten manažer, který chce prosazovat svoje vize než starosta, který rád stříhá pásky a předává ocenění.
Moc jsem těch svých vizí zatím neprosadil, ale chci Vám je sdělit, abyste věděli, které to jsou a jak bych si představoval chod kuželek. Všechna témata popisuji pouze rámcově a strukturovaně a, i když mám vše promyšleno do detailu – nechci to tady neúměrně protahovat.
Preambule
Moje úvahy vycházejí ze skutečnosti, že kuželky jsou individuální sport. Utvrzuje mě v tom i jedna definice, která je myslím docela výstižná. A to, že sporty, ve kterých je možné pořádat na nejvyšší úrovni soutěže jednotlivců, jsou individuální a ostatní sporty jsou kolektivní.
Reprezentace
Toto je oblast, ve které vidím největší nesoulad s mým vnímáním kuželkářského sportu. Dle mého názoru se rozhoduje o reprezentaci moc subjektivně. Chtěl bych, aby se nominace více objektivizovala, například tím, že budou stanovena předem kritéria, podle kterých reprezentace vznikne. Objektivní kritéria, která si představuji, by mohla vycházet např. z toho, že by hráči byli bodově ohodnoceni podle výsledků cca čtyř turnajů jednotlivců během soutěžního roku a podle mistrovství České republiky jednotlivců. Součet těchto bodů by stanovil pořadí, které by utvořilo nominaci do reprezentace. Mistr republiky by měl nominaci zaručenou.
Z vlastní zkušenosti vím, že názor, který tvrdí, že musí být nominovaní známí několik týdnů předem, je pravdivý jen částečně. V Brně na MS den před startem soutěže přišla jedna reprezentace přihlásit svého závodníka a za poplatek 200 Euro byl zařazen do soutěže. Takže kdyby se někdo probojoval do reprezentace neočekávaně, tak je jeho nominace bez problémů možná a za poplatek 200 Euro by mohl startovat.
Princip turnajů jednotlivců by mohl být zpočátku podobný jako stávající Poháry mládeže. Turnaje by musely probíhat nejen o víkendu, ale i v průběhu týdne proto, aby mohli startovat i hráči působící v zahraničí. Turnaje by se postupem času vyselektovaly a mohly by být různě bodově ohodnoceny podle atraktivity, např. podle „prize money“.
Neexistoval by státní trenér, ale pouze manažer družstva, který by zajišťoval veškerý servis pro skupinu, která by se probojovala na mistrovství světa. Tuto osobu by si zvolili sami reprezentanti. Mohl by jí být samozřejmě i trenér.
Reprezentační srazy by mohly být nahrazeny pouze setkáním před konáním mistrovství světa. Každý by se připravoval individuálně, proto nepovažuji za důležité kolektivní setkávání během sezóny a ušetřené peníze by šly přímo reprezentantům. Před pár dny, tedy po dokončení této mé úvahy, jsem se dozvěděl neuvěřitelnou věc. Skoro mně to připadá jako sci-fi, že se našel někdo na Ministerstvu školství a mládeže tak osvícený a navrhl, aby se peníze přidělovaly přímo reprezentantům. To je přesně to, po čem řadu let volám. Ať reprezentant dostane přímo peníze na ruku a udělá si s nimi co chce. Když je propije, tak z reprezentace vypadne a příště nebude mít nic. Když je investuje např. do trenéra, soustředění, rehabilitace, kvalitnějšího ubytování na MS a nebo jinak smysluplně utratí, tak jeho výkonnost bude určitě růst. Spíše se mně to ale zdá tak neuvěřitelná věc a progresivní metoda, že se asi zase po cestě mezi jednotlivými „regulovčíky“ potichoučku vytratí a bude to „postaru“. Ale alespoň to vypadá na závan čerstvého svěžího vzduchu.
Soutěže družstev
Jsem si vědom toho, že naprostá většina kuželkářů hraje kuželky z důvodu setkávání se při soutěžích družstev, a i já to považuji za dominantní účel našeho sportu. I když je jasné, že výsledek družstva je tvořen součtem výsledků jednotlivců.
V průběhu volebního období jsem dal k dispozici svoji představu struktury soutěže družstev, která končí finálovým turnajem, kdy se čtyři nejlepší družstva utkají mezi sebou. Více v mém článku ze dne 4.12.2014 (4. varianta). Vzhledem k tomu, že však byla zřízena Interliga, tak by se tady bojovalo pouze o postupujícího do této Interligy.
Český pohár je skvělá soutěž.
Soutěže jednotlivců
V počáteční euforii po vytvoření nového Výkonného výboru ČKA se mně podařilo prosadit vznik semifinále mistrovství republiky jednotlivců. Toto jsem považoval za velmi pozitivní krok ve prospěch účasti většího počtu hráčů, usilujících o boj o mistra ČR. Tito hráči se také mohli dostat do motivujícího prostředí, potkávat se se svými vzory a zkušenými hráči a získávat tak správné sportovní návyky. Měla to být výzva pro mladší, začínající hráče.
První rok se semifinále uskutečnila. Potom ale někteří hráči, kteří se pravidelně nominovávali na mistrovství republiky, z ryze sobeckých důvodů, vyvinuli takový tlak na Výkonný výbor, že funkcionáři podlehli a semifinále se postupně rušila. Každý rok se zrušila nějaká kategorie semifinále a v letošním roce se celé semifinále zrušilo úplně.
To považuji za svoji velkou prohru, že se mně nepodařilo celou kuželkářskou veřejnost přesvědčit o užitečnosti zavedení těchto semifinále. V Jihomoravském kraji se u vybraných kategorií tento model osvědčil a jsme s ním maximálně spokojení. Na rozdíl od zavedení semifinále považuji soutěže dvojic na úrovni MČR za nadbytečnou.
Mládež
Systém turnajů mládeže se mně líbí, tady bych nic neměnil. Jen dlouhodobé soutěže dorostu nepovažuji za šťastné řešení. Raději bych si představoval rozšíření stávajících turnajů.
Povinnost dorostu
Tento princip považuji za špatný, protože neuznávám represi a spíše bych volil pozitivní motivaci jak docílit toho, abychom měli více mládeže. Proti povinnosti dorostu bojuji už spoustu let a neustále narážím na názor, že by nebyli dorostenci, kdyby tato povinnost nebyla.
V Jihomoravském kraji jdeme příkladem a peníze vydělané na Mistrovství světa 2014 dáváme oddílům, které se dorostu věnují. Oddíly vychovávající mládež motivujeme pozitivně. Povinnost dorostu jsme v Jihomoravské divizi zrušili. Pozitivní motivaci zavádíme postupně i v ČKA a rád bych se dočkal toho, že zvítězí rozum a tato nesmyslná podmínka bude zrušena i v ČKA.
Technická část
Zde je pro mě dominantním tématem zavedení bezšňůrových stavěčů kuželek, které považuji za významně spravedlivější než ty stávající. Všichni známe situace, kdy celá kuželna stojí a čeká, než někdo rozmotá kuželky. A to ani nemluvím o ovlivňování výsledku v důsledku zapisování nesražených kuželek šňůrami sousedních kuželek. Těmto nešvarům navždy zamezí bezšňůrové ASK. Věřím, že už na příští sezónu 2017/2018 připravíme k homologaci B-ASK na kuželně v Rosicích a úspěšně je posléze uvedeme na trh.
WNBA + NBC
Protože se mně po několikaleté zkušenosti zdálo, že tyto orgány nepracují ve prospěch národních států, tak jsme společně s rakouským presidentem Koczisem začali organizovat reformní skupinu zástupců národních států, která by byla ochotna se podílet na změnách. Po několika schůzkách této reformní skupiny po celé Evropě a závěrečné v Novigradu jsme s presidentem Koczisem konstatovali, že se vlastně nikomu nechce pracovat. Sice všichni nadávají, ví přesně, jak by to měl udělat někdo jiný, ale přiložit ruku k dílu je velký problém. Takže neúspěch.
Jenže obdobný problém řeší i stávající vedení těchto orgánů – totální personální nedostatečnost. V podstatě to řídí dva pánové, president NBC Siegfried Schweikardt a sportovní ředitel Knut Wagner. Myslím, že se už oba těší, až je někdo v příštích volbách vystřídá. Sám president mně říkal, že zájemců o společné proužkované košile a kravaty mají dost, ale do práce se jich moc nehrne.
Trošku světlo na konci tunelu vidím ve stávajícím presidentovi WNBA Thomasi Berkovi, který má zájem dát dohromady NBC, NBS a NBN do jedné WNBA a snížit počty prezidií a tím i funkcionářů. Požádal mě, abych sehnal nějaké rakouské právníky (tyto organizace jsou založeny podle rakouského práva), tak se asi něco chystá. Budeme věřit v lepší zítřky.
Výkonný výbor
Tady musím konstatovat, že děkuji našim předchůdcům, kteří prosadili presidentský systém v naší asociaci, protože, když si může president zvolit svoje spolupracovníky, tak je to pro výkonnost tohoto orgánu nejlepší možné řešení.
Zastávám názor, že se má dát lidem důvěra, pravomoci a odpovědnost a potom se jim do toho moc neplést. Vybral jsem si tyto lidi i když mám s některými výrazně odlišné představy a názory, ale o kterých jsem věděl, že jsou ochotni pro kuželky „položit život“. Názorové rozdíly se mimo jiné projevují při hlasováních, které dost často prohrávám. Vybral jsem si také hodně lidí z mého okolí, a i když čelíme hanlivým pojmenováváním, jako moravská mafie, nebo brněnská klika (bohužel se to dozvídám i od zástupců nejvyššího vedení NBC, že jsme takto titulováni, což považuji od toho, kdo to rozšiřuje za podrývání autority českých kuželek), tak mě to nechává chladným a udělal bych to znovu.
Nebudu tady hodnotit jednotlivé členy VV, jsme kolektivní orgán a dal bych mu známku 1-. Zmíním se ale o své vicepresidentce. Naďu Dobešovou jsem požádal předtím, než jsem podal nominaci na presidenta, zdali by nechtěla se mnou kandidovat na vicepresidentku. Vzhledem k tomu, že jsem v kuželkářském sportu po sportovní stránce ničeho nedosáhl a jsem pouze tím manažerem, tak jsem chtěl mít vedle sebe člověka, který naopak je kuželkářskou legendou. Navíc ji znám a vím, že je to velice skromný, pracovitý a hodný člověk a celá její rodina kuželkami žije. Dobře jsem udělal a děkuji jí za spolupráci.
Peníze
Před volbou na vicepresidenta (2009) jsem se bil v prsa, že budu umět shánět peníze pro kuželkářský sport. Tato představa se ukázala být velice naivní. Kuželkářský sport je totiž natolik malý, že naráží na nezájem sponzorů, a to obzvlášť na celostátní úrovni. Toto tvrzení úplně neplatí pro oddílovou úroveň, kde se vzhledem k regionálním vazbám a personálnímu propojení s místními podnikateli peníze od sponzorů shánějí snadněji. Částečně se mně však ten původní slib podařilo splnit tím, že jsem byl iniciátorem a garantem uspořádání Mistrovství světa 2014 v kuželkách a peníze, které jsme na této akci vydělali (cca 300 tisíc Kč) jsme vrátili zpět do kuželkářského sportu – mládeži.
Sekretariát
Předně bych chtěl Janě a Hance poděkovat za velmi obětavou práci, která je obzvláště teď v poslední době velmi časově náročná a vyžaduje preciznost. Když jsem však měl před pár lety na starosti ekonomickou sekci ČKA, tak jsem musel, vzhledem k tehdejší ekonomické situaci, přemýšlet, co budeme dělat, když nebudou peníze na provoz sekretariátu. Všechna řešení byla velice dramatická. Naštěstí ekonomická situace pro sport se zlepšuje a nedovedu si přestavit, že bychom se bez sekretariátu obešli.
Závěr
Jak mimo jiné z výše uvedeného vyplývá, tak kuželkářská veřejnost netouží po žádných změnách, je prostě velice konzervativní, což je na jednu stranu dobře, ale… Navíc náš sport funguje velice dobře. Tím pádem má manažer s odlišnými představami pramalou šanci cokoliv prosadit. Pokud se tedy najde někdo, kdo má zájem vykonávat funkci prezidenta jako starosty a udržovat náš sport v zakonzervovaném, ale provozuschopném stavu – má v nadcházejících volbách možnost. (Bylo by dobré, aby se nám představil v dostatečném předstihu.) Pokud se nikdo nenajde a nebo nebude kandidát zvolen, jsem připraven a rád budu bojovat s větrnými mlýny dále.
Petr Vaňura
Prezident ČKA
P.S.: Komentáře můžete psát pod článek na Facebooku – viz níže
Článek vyšel dne 29. 11. 2016 na www.kuzelky.cz
