Vaňura měl v úmyslu zasáhnout do boje o vedení ČKA až v dalším volebním období. Jeho prvotním záměrem bylo se naplno věnovat pouze přípravě nadcházejícího mistrovství světa, které se uskuteční v květnu 2014 v Brně. V průběhu čtyř let zamýšlel nahlas oslovovat svými názory na změnu ČKA širokou veřejnost. Záměr mu však nevyšel. Předcházející prezident Jiří Jančálek po dvou funkčních obdobích se už do další kandidatury nepřihlásil. A nikdo jiný nenašel odvahu vstoupit na volební scénu, a o prezidentský post se nikdo neucházel. Hrozila patová situace.
Progresívní návrhy na změny navrhoval Petr Vaňura už v předcházející funkci víceprezidenta ČKA. Touží jít s dynamickou dobou. Ovšem jeho myšlenky na přeměnu letitých zaběhaných praktik se stávajícímu vedení i většině členů nezamlouvají. Vaňura chce kuželky povýšit více na individuální sport. Nominovat reprezentační týmy až před jednotlivými akcemi na základě kvalifikačních turnajů. Narazil i s plánem zrušit povinné dorostenecké týmy, které musí mít ve třech nejvyšších soutěžích senioři. Jeho revoluční myšlenky zvedaly většinu funkcionářů ze židlí. Dlouhými lety zavedenou hierarchii totiž nechtějí někteří představitelé ČKA opustit.
Vaňura chce, aby při další volbě prezidenta ČKA v roce 2017 delegáti rozhodli, jakou cestou se vydají. „Do dalších voleb však už chci jít s jasným programem. Ovšem za situace, kdy jsem neměl protikandidáta, považuji za trapné vytvářet tlak na okamžité prosazení mých záměrů. Minulé vedení po změnách netoužilo. Přesto respektuji, že jsem s mými návrhy do voleb nevstupoval. Proto chci současné čtyřleté funkční období překlenout. Budu v něm pouze se svými záměry seznamovat širokou kuželkářskou veřejnost. Považuji za škodu odstřihnout bývalé funkcionáře od práce ve vedení ČKA. Rozhodně jiné postoje nebudu vetovat,“ nastínil Petr Vaňura svoje plány.
Ke kuželkám se dostal Vaňura přes atletiku. V sedmdesátých letech patřil k dálkařským nadějím. Oblékal i juniorský reprezentační dres. Jenže se v osmnácti letech zranil a bylo po nadějích vstoupit do velkého atletického světa. Ke královně sportů se sice ještě vrátil. V pětadvaceti však definitivně skončil aktivní kariéru. Mezitím stihl vystudovat ekonomii na VŠZ v Brně. Ze závodníka se průběžně stal funkcionář. Byl předsedou atletického oddílu Zbrojovka Brno, vedl marketinkovou komisi Českého atletického svazu. Společně s ním v ní působili atletické legendy Ludvík Daněk, Helena Fibingerová či Dana Zátopková. Na toto období a společnou práci s atletickými hvězdami vzpomíná Vaňura nejraději. Po rozpadu Československa skončil s atletickými aktivitami. To už deset let hrál závodně kuželky ve svém mateřském klubu v Židenicích, kam později investoval nemalé prostředky do rekonstrukce zchátralé kuželny. A stejně jako v atletice vykročil opět na dráhu funkcionáře. Výčet jeho kuželkářských aktivit je obsáhlý: viceprezident krajského kuželkářského svazu, předseda brněnského kuželkářského svazu. V roli předsedy Technické komise ČKA měl na starost kolaudace nových kuželen. A od roku 2009 byl viceprezidentem ČKA.
„Na kuželkách se mi líbí, že jsou individuálním sportem, který se však odehrává na velmi malém prostoru a tím vzniká větší sounáležitost spoluhráčů,“ konstatoval Vaňura, který už má v hlavě návrhy, jak posílit váhu turnajů jednotlivců na úkor týmových soutěží, které jsou však dle jeho slov nezastupitelné. A rozhodně je rušit nechce. „Cesta k výraznějšímu prosazení jednotlivců vede, mimo jiné, přes snížení počtu družstev v první lize. Tím se v termínovém kalendáři otevře prostor pro individuální turnaje. Příkladem je atletika, kde se mítinky postupně vyprofilovaly až do atraktivní Diamantové ligy,“ poukázal nový prezident na jednu z cest, jak zvýšit popularitu kuželkářského sportu a také nalákat sponzory, kteří by vylepšili ekonomickou situaci.
Turnaje jednotlivců by byly hodnoceny podle kvality. Hrálo by se nejen o finance, ale také o body. „Na základě výsledků z turnajů a dosažených bodů se vytvoří žebříček. Podle něj vznikne nasazení na mistrovství republiky jednotlivců. A tím se vyprofiluje reprezentační tým,“ popsal Vaňura svoji vizi. Přesné složení reprezentačních družstev by určily nominační turnaje. Na jejich základě by se vytvořilo reprezentační družstvo. „Podobný nominační systém mají například atleti USA při nominaci na světové vrcholy, jakými jsou mistrovství světa nebo olympijské hry. Pokud neuspěje i stávající mistr světa, tak má smůlu,“ připomíná Vaňura.
Obdobně radikální názory má nový prezident ČKA na kuželkářskou mládež. „Práce s mladými se musí posunout do všestrannosti. Připadá mi nesmyslné, aby děti začínaly hrát v osmi letech. To se mi zdá dost drsné. Hranici mládeže doporučuji posunout. Děti by si měly hrát, jezdit na kole, běhat. A ne jen hrát kuželky,“ objasňuje Vaňura svůj pohled na kuželkářské podhoubí. „Při povinnosti mít dorostenecké týmy ve třech nejvyšších soutěžích totiž dochází k absurditám. Kluby posbírají na ulici děti, které kuželky moc nebaví. A někdy si posílají pouze podepsané zápisy. Děti tím učí nečestnosti. Pokud jsou děti přetížené velkým počtem hodů, tak si ničí zdraví. Pro mě je zcela zásadní tuto praxi zrušit,“ nešetří Vaňura kritikou na současnou praxi. A nesouhlasí s argumenty oponentů, že kuželkáři vymřou, když nebudou povinné mládežnické soutěže. Navzdory těmto pohledům na kuželkářský sport dětí a dorostenců angažoval do vedení Komise mládeže bývalého prezidenta ČKA Zdeňka Jaroše z Náchoda. „Vím, že i on prosazuje povinnost mít mládež. Ve vedení ČKA jsou lidé, kteří jsou ochotni položit za kuželky život. Vesměs máme rozdílné názory. Během čtyř let budu říkat nahlas svoje myšlenky. Ale nyní jim nechci do jejich práce a kompetentností zasahovat,“ dodal Vaňura.
„Věřím, že se během tohoto funkčního období vyprofiluje silný protikandidát,“ řekl na závěr Vaňura.
Jiří Pošvář, redaktor ČTK
Článek vyšel dne 8. 10. 2013 na www.kuzelky.cz
